Označení stolaře a truhláře je pro mě záhadou. Dlouho jsem pátrala po rozdílu, až jsem se dopátrala. Označení je geograficky závislé a vůbec to není o tom, že by se na Vsetíně vyráběly jen stoly a u Plzně jen truhly. Prostě je to totéž a značí to člověka, který je velice manuálně zručný, dřeva znalý a poptávce zákazníka přizpůsobivý. Pracuje převážně se dřevem, jehož vlhkost se pohybuje mezi 8 a 12 %, výsledkem jeho práce jsou kuchyně, nábytek a podlahy a to, s čím pracuje, se nazývá truhlářské/stolařské řezivo. Jeho měření neprobíhá tečkou laseru, ale pravou stranou tečky laseru.
Naproti tomu tesař se zabývá hrubší prací, konstrukcemi krovů, pergol, teras, fasád a jeho dřevo má většinou vlhkost 14-16 %. Centimetr není míra (přeháním J). Záhadou pro obyčejného člověka může být, že i při instalaci dřevěné fasády o vlhkosti 16 % do venkovního prostředí o průměrné vlhkosti 60 % se dřevěná prkna přesto za pár týdnů smrsknou. No, je to dřevo. Vědecky pojato, jedná se o pohyb mezi vodou vázanou v buňkách dřeva a vodou volnou v mezibuněčných prostorách. Kdybychom snížili vlhkost dřeva používaného v exteriéru, aby se moc nesesychalo, zaplatili bychom majlant, což ve srovnání s tím, že toto dřevo i tak podléhá extrémním podmínkám změny vlhkosti a teplot ve vnějším prostředí, by prostě nedávalo smysl.
A abyste v tom měli naprosto jasno, co dělá tesař, stolař a truhlář, mám pro vás jasnou informaci: obě řemesla se moc nevymezují a dost často se překrývají. Za druhé, obě řemesla jsou momentálně, rozumějte v roce 2021, poměrně vytížená, takže počítejte s pořádnou čekací lhůtou anebo se do jednodušších věcí pusťte sami. My se do nich pustili taky… Tedy pustily…
Pavla