Dřevěná fasáda

Pokud jste milovníci ekologických materiálů, a právě stavíte dům, nebo započínáte rekonstrukci, pak byste měli mít jasno. Dřevěná fasáda je ta pravá! Díky ní můžete svému domu dopřát absolutní souznění s přírodou. Můžete své stavbě vdechnout vzhled roubenky či srubu anebo se rozhodnout pro moderní provětrávanou fasádu.  

Fasáda ze dřeva je univerzální a můžete ji použít v každém případě, ať už máte dřevostavbu, zděný dům, či třeba stavbu ze slámy. Dřevo má úžasné izolační i absorpční schopnosti. V zimě dům izoluje a v létě jej zase naopak ochlazuje a zároveň skvěle větrá, tudíž umožňuje odvod přebytečné vlhkosti ve venkovních stěnách. Pro truhláře a tesaře je montáž dřevěné fasády poměrně jednoduchá věc. Pokud jste však šikovný kutil, můžete se do toho pustit i sám. Vždy je ale dobré poradit se s odborníkem. 

 

Typy dřevin  

Mezi nejoblíbenější dřeviny patří smrk, ze kterého se u nás staví už stovky let. Jeho životnost se odhaduje kolem 30 let za předpokladu, že dodržujete pravidelnou údržbu. Jeho pořízení je poměrně levnou záležitostí. Nyní je zájem především o smrk severský, který kvůli těžkým severským podmínkám roste pomaleji, takže má větší hustotu letokruhů a stává se tak tvrdším a odolnějším.  

Smrk má rovnoměrnou hustotu a sám o sobě je odolnější než například borovice. Poměrově je velmi stálý a nedochází ke kolísání jeho objemu způsobeného vlhkostí (tolik nesesychá a nebobtná).  

Jeho charakteristikou je velmi světlé dřevo s velkým množstvím malých suků. Dobře se opracovává a je dostupný ve velmi široké nabídce různých profilů – většinou se jedná o profily s perodrážkou. 

 

Druhou velmi oblíbenou variantou je sibiřský modřín, který disponuje svou tvrdostí a dlouhou životností, která je odhadována až na 50 let – ovšem za předpokladu dodržení správných konstrukčních podmínek.  

K jeho typickým znakům patří větší suky, jemné podélné trhliny a nažloutlé až červenohnědé zbarvení dřeviny. Díky obsahu velkého množství pryskyřice se stává přirozeně odolným a není jej tedy nutné chemicky ošetřovat. Stává se tak zcela jedinečným a nenáročným materiálem, který nemá negativní dopad na životní prostředí. Pokud ovšem chcete udržet původní odstín dřeva co nejdéle, je potřeba použít ochranu proti UV záření. Žádoucím se stalo i jeho přirozeně zešedlé dřevo, které se zbarví do pár měsíců až let po instalaci (stejně jako kterékoliv jiné dřevo). V dnešní době si však můžete zakoupit také už i rovnou „zestařené“ produkty ze sibiřského modřínu. Například fasádní profil OLD LOOK. 

Nevýhodou je, že kvůli velkému množství pryskyřice hodně sesychá a bobtná, takže musí být řádně připevněn nerezovými vruty. 

Momentálně je velmi žádaný profil Romb se skosenými hranami pro provětrávanou fasádu. Dostupné jsou ale i klasické profily s perodrážkou. Sibiřský modřín je sice dražší variantou než smrk, avšak za kvalitu, kterou nabízí, je cena ještě stále nízká. 

 

Poslední dobou se dostává na vrchní příčky žebříčku také termodřevo (takzvaný „thermowood), které je vhodné jak do interiéru, tak i exteriéru. Jedná se o dřevo upravené pomocí tepla a vodní páry při teplotě v rozmezí 160 – 215 °C . Při této teplotě se ze dřeva vypeče všechna pryskyřice a živiny, které lákají dřevokazný hmyz a houby, tudíž se stává odolnějším.  

Tepelné zpracování dřeva zlepšuje trvanlivost dřeva a také mechanické vlastnosti. Rozměrově je termodřevo stálejší a skoro vůbec nebobtná a nesesychá. Pohyb je zde opravdu minimální.  

Nejvíce dostupná je termoborovice, která je jednou z těch nejlevnějších variant. Dále se však můžete setkat i s termo úpravou u dřevin jako je jasan, topol, smrk, osika nebo třeba olše. Tepelnou úpravou získává dřevo atraktivní karamelový odstín. 

Mezi nevýhody termodřeva může patřit vypadávání suků, snížena elasticita a zkřehnutí dřeva.  

 

Obecně platí, že čím je dřevěný obklad silnější, tím méně se „hýbe“ a při působení vlhkosti je rozměrově stálejší. Podle severských standardů je doporučená minimální tloušťka 21 mm. Rady a tipy jak postupovat při instalaci dřevěné fasády se dozvíte ZDE.

 

Hladce hoblované X jemně řezané prkno  

Dobře zvažte, která z těchto variant pro vás bude vhodnější. Obě mají svá pro a proti, především při následné povrchové úpravě. 

Jemně řezaný povrch je více praktický, protože díky své poréznosti je schopen absorbovat až o 60 % více barvy. Barva vsákne hlouběji do pórů, čímž se prodlouží jak životnost materiálu, tak i interval další údržby. Kromě barvy se však bohužel na povrchu dobře drží i prach a špína a čištění rozhodně není snadná práce. U hoblovaného povrchu je údržba sice snazší a lze jej čistit speciálními prostředky k čištění fasád, ale bude vyžadovat častější nátěr barvy.